PŘÍBĚH KOMPOZITNÍHO DŘEVA

Kompozitní dřevo je materiál tvořený dřevěným vláknem a umělou hmotou. Neexistuje jedno kompozitní dřevo, ale kompozitní dřeva. Ve skutečnosti každý výrobce má vlastní složení a kvalita kompozitního dřeva se liší podle výrobce. Kompozitní dřevo má četné výhody pro životní prostředí, je to produkt vyráběný z recyklovaných dřevěných pilin a hoblin a je donekonečna recyklovatelné.

Trh s kompozitním dřevem zažívá v Evropě velký rozmach a tento produkt se stále vyvíjí.

Autorství kompozitního dřeva v jeho moderní formě je kontroverzním tématem. Někteří si myslí, že se zrodilo s Nichibori Sadao v roce 1975. Nicméně nelze najít příslušné patenty. Jiní ukazují, že se zrodilo v roce 1985 s patentem Clextral.

Nicméně spojení dřeva a polymeru není novým vynálezem.

Ve skutečnosti začátkem XX. století se objevují kompozitní materiály tvrditelné teplem. Jde zejména o bakelit. Byl vyvinut v letech 1907 až 1909 a byl jedním z prvních polymerů. Ve 20. letech se do bakelitu přimíchává dřevěná moučka, tento materiál bude základem pro objev kompozitního dřeva. Používá se v odvětví automobilového průmyslu.

Na základě tohoto materiálu se nadále zlepšuje kompatibilita buničitých plniv s polymerovou matricí použitím vazebních činidel.

Zlepšování vlastností kompozitního dřeva pokračuje s používáním plastů, jako je polyetylén, polypropylén, polyvinylchlorid (PVC), akrylonitrilbutadienstyren (ABS)
Až s patentem Clextral, podaným dne 24. dubna 1985 a nazvaným „ výrobní postup kompozitního produktu tvořeného směsí buničinových částic a termoplastické vazby“ se rodí kompozitní dřevo, jak je známe, a nikoli s Nishibori Sadao v roce 1975, jak tvrdí některé zdroje. Tento patent patří vynálezci Pierre Duperrierovi. Následně byl tento patent použit v Itálii s patentem ICMA, zvaným „patent Woodstock“ v roce 1992. Kompozitní dřevo, navržené jako alternativa dřevin exotických lesů ohrožených odlesňováním, je ekologický materiál tvořený dřevěným vláknem a umělými pryskyřicemi, jako je polypropylén, polyetylén nebo PVC, vzniklých při recyklaci.

Následně patent ICMA překonal Atlantik a byl využíván v USA společnostmi, jako jsou American Woodstock, Timbrex a Advanced Chemical Environmental Technologies (A.E.R.T), které pomocí extruze vyráběly prvky z kompozitního dřeva koncem 80. let.

V tomto desetiletí začala společnost American Woodstock, která je nyní součástí Lear Corporation v Sheboygan ve Wisconsinu, vyrábět interiéry automobilů z kompozitního dřeva pomocí italské technologie extruze. Bylo to jedno z prvních velkých použití technologie kompozitního dřeva v USA.

Počátkem 90. let společnost A.E.R.T a podnik Mobil Chemical Company, který se později změní na Trex, začaly extrudovat kompozitní výrobky tvořené přibližně 50 % dřevěného vlákna a 50 % polyetylénu. Jednalo se převážně o plná terasová prkna. Přibližně ve stejnou dobu začíná společnost Andersen Corporation vyrábět produkty z kompozitního dřeva na bázi PVC, jako profily dveří nebo okenní rámy.

Během 90. let zaznamenal trh kompozitního dřeva rozkvět v USA a značný a nepřetržitý rozvoj (50 000 tun vyrobených roku 1992 oproti 300 000 tun v roce 2000 a 1 milionu tun v roce 2010).

Vzniká konkurence a my přihlížíme skutečným technologickým pokrokům. Americká konstrukční kancelář Strandex vytváří v roce 1994 jedinečné patentované složení, které poskytuje koncovým výrobkům četné výhody: přirozenou odolnost vůči biologickým vlivům a vlhkosti, stálé barvy, minimální údržbu, snadnou a rychlou instalaci, absence třísek, odolnost vůči hnilobě a dobrou ochranu vůči uklouznutí.

Můžeme rovněž zmínit rozvoj technologie EinWood (TM) v roce 1992 japonským podnikem EIN Engineering. Podnik vlastní několik patentů a tato technologie je oblíbená hlavně v jižní Asii, a to v Číně, Japonsku a Malajsii.

Tato dekáda je v oboru kompozitního dřeva poznamenána především severoamerickými patenty podanými společností AERT v roce 1992, společností Strandex Corporation v roce 1994, společností Andersen Corporation v roce 1996, společnostmi Trex a Crane v roce 1998, a opět společností Crane a společností Nexwood v roce 1999.

Všechny tyto patenty umožnily zlepšení mechanických vlastností kompozitního dřeva a zlepšení kompatibility plniva s polymerovou matricí díky použití lepších vazebních činidel.

Začíná se investovat do jiných oblastí, zejména oblasti nábytku, do kancelářského nábytku vyrobeného z plastu, ale i do oblasti truhlářství díky rozvoji výkonných povrchových úprav.

Poslední oblastí, kterou kompozitní dřevo ještě nedobylo, zůstává oblast stavebnictví. Kompozitní dřevo skutečně nelze použít jako konstrukční prvek, neboť jeho mechanické vlastnosti to neumožňují.

Výrobci se nicméně nevzdávají, že toho v relativně blízké budoucnosti dosáhnou. Severní Amerika zůstává dnes pro tyto výrobky z kompozitního dřeva největším trhem.

Kompozitní dřevo Silvadec®, srdce podniku

Kompozitní dřevo, jak jeho název napovídá, je kompozitním materiálem, to znamená směs nejméně dvou nemísitelných složek, avšak s vysokou penetrační schopností, jejichž vlastnosti se doplňují. Takto vytvořený nový materiál má takové vlastnosti, které samy složky nemají.

V rámci kompozitního dřeva se používá termoplastický polymer, matrice, která se spojí se dřevem (nebo jiným buničitým vláknem, jako jsou rýžové slupky nebo polotovary z výroby papíru), které tvoří plnivo. Spojení polymerové matrice a buničitého plniva se dosahuje díky použití chemických přísad.

Kompozitní dřevo Silvadec® se získává ze směsi jemně mletých dřevěných pilin a/nebo hoblin (2/3 plniva) a polyetylénu s vysokou hustotou.